Chtěl by se naučit, jak otevřít své srdce. Jeho mysl ho prý ovládá tak moc, že mu přestala fungovat „intimita“. Předplatil si půlroční koučování, konzultace 1x týden.
Neumí vypnout hlavu, špatně spí. Doma není šťastný, cítí se sám. S manželkou má jen formální vzthah, žijí spolu, protože vychovávají ještě děti. V práci je na vrcholu, ředitelská pozice.
V osobním životě žije životem pro druhé. Rozdává radost, pomoc, ochraňuje kdekoho, ale pro sebe nemá dost času. Prý se v tom plácá. Navíc si v práci začal s novou kolegyní vztah a to neprospívá náladě ve firmě.
Cítí velkou nejistotu. Pomalu začínáme s představami, že je pánem svého života on. Pomalu si uvědomuje nároky, které na sebe klade, v podstatě ve všech oblastech svého života. Být nejlepší táta, spolehlivý manžel, skvělý milenec a výkonný ředitel…
Ta laťka jde jen a jen nahoru, vždycky se jí jakoby už už dotkne, ale nikdy doopravdy nedosáhne uspokojení. Uvědomuje si tu podobnost, souvisí to i s jeho „intimitou“.
Po pár konzultacích se zvedá z popela svých iluzorních představ o svém světě a upřímně, poctivě hledá kdo vlastně je a jak vlastně potřebuje žít, aby byl šťastný.
Usedá na trůn ve svém příběh u a jeho svět se začíná měnit před očima. Už odmítá hrát to divadlo. Začne lépe spát, učí se odhazovat masku dokonalosti a otevírá se svým opravdových pocitům. Tak nějak se staví do své síly.